Sledovali jste někdy stavbaře, jak si počínají při výstavbě ocelového nebo železobetonového mostu? Překlenout hluboké údolí, aby jej bylo možné překonávat pěšky, na kole nebo autem, není jen tak, a chcete-li jeden příklad za všechny, zajeďte se podívat do Bechyně, kde se klene nad údolím Lužnice historický most Duha z dvacátých led dvacátého století, po němž i po téměř sto letech od jeho vzniku jezdí automobily a dokonce i vlakové soupravy. K výstavbě mostních konstrukcí jsou zapotřebí i jeřáby, některé jsou obrovské, například k vidění je u nás největší evropský jeřáb Liebherr LR 1750, v roce 2025 jej spatříte v Brně a tento „macek“ uzvedne úctyhodných 750 tun. Mimochodem, jeřáb měří na výšku skoro 200 metrů.
Aby takový jeřáb mohl fungovat a nebyl to jen výstavní kovový model „na hraní“, je zapotřebí zhotovit jeho některé pohyblivé části z kvalitní oceli. Využívá se k tomu například ocel třídy 15, ušlechtilá legovaná ocel s označením 1.8159 steel, legujícími prvky jsou chrom, molybden, mangan, křemík a vanad. Legování oceli zajišťuje materiálu odolnost vůči korozi a značnou pevnost, tvrdost a houževnatost i při extrémním teplotním namáhání.
Tento typ oceli je vhodný pro výrobu strojních součástí namáhaných značnou silou ve strojírenství, ve stavebnictví nebo v dopravě, zhotovují se z ní například hřídele, ozubená kola, ložiska, lopatky turbín a také komponenty pro letecký průmysl, kde jsou požadovány mimořádné vlastnosti materiálu z důvodu zajištění bezpečnosti letového provozu. Ocel třídy 15 a další ocelové polotovary pro průmyslovou výrobu zhotovují specialisté v ocelárnách. Jsou to sice těžké hutní provozy, plné špíny a prachu, které vás možná budou odrazovat svým vzhledem, ale bez hutníků a odborníků na tavbu surového železa s uhlíkem a legujícími prvky by to opravdu nešlo.